Když začínající artist slyší: „Jak vydělává hudba?“ často si představí pouze Spotify.
Ve skutečnosti může jedna jediná skladba vytvářet několik různých druhů příjmů, protože hudba může být využívána mnoha různými způsoby. A právě tady vzniká důležitá věc, kterou by měl každý artist pochopit:
Neexistuje vždy jen jeden jediný „royalty účet“, na kterém se objeví všechny peníze z tvé hudby.
Některé příjmy mohou být součástí distribučního reportu. Jiné mohou být spravovány prostřednictvím labelu, distributora, publishera, kolektivního správce nebo jiné organizace podle konkrétního typu práva, smlouvy a teritoria. Proto například:
„Distributor mi vyplatil €127“ nemusí automaticky znamenat: „Moje hudba celkem vydělala €127.“
Zároveň ale platí opačně: nelze automaticky předpokládat, že každý další typ royalty je někde mimo distribuční systém.
1. Streaming royalties #
Nejviditelnější příjem současného interpreta. Patří sem například:
- Spotify
- Apple Music
- YouTube Music
- Amazon Music
- Deezer
- TIDAL
- další DSP
2. Publishing royalties #
Tohle začínající artisti často přehlížejí. Pokud jsi autorem skladby, nevlastníš pouze konkrétní nahrávku. Můžeš mít práva také k samotné kompozici. Skladba tak může generovat příjmy například prostřednictvím:
- streamingu,
- rádiového vysílání,
- veřejného provozování,
- dalších způsobů užití skladby.
Tyto příjmy nemusí být automaticky spravovány stejným subjektem, který distribuuje tvůj master.Mohou být spravovány například prostřednictvím:
- kolektivního správce,
- publishera,
- dalších organizací podle konkrétního typu práva a teritoria.
Důležitý rozdíl #
Distributor ≠ automaticky správce všech práv ke skladbě. Distributor primárně řeší distribuci a monetizaci nahrávky podle rozsahu své služby.
3. Radio & Neighbouring Rights #
A tady se dostáváme k jedné z méně známých částí hudebního businessu. Když rádio odvysílá tvoji nahrávku, nemusí vznikat pouze jeden typ příjmu. V závislosti na konkrétních právech a teritoriu mohou existovat například:
A) Autorské odměny #
Za samotnou skladbu. V České republice je relevantní například systém kolektivní správy autorských práv.
B) Odměny pro výkonné umělce #
Za konkrétní umělecký výkon zachycený na nahrávce.
C) Odměny pro výrobce zvukového záznamu #
Za samotnou nahrávku.
V České republice tyto oblasti zahrnují také práva spravovaná Intergramem. Intergram uvádí, že rádia a televizní stanice poskytují playlisty a odměny se následně rozdělují podle skutečně použitého repertoáru. A důležitá věc:
Tohle není totéž jako běžný Spotify royalty report.
Takže kde jsou ty „peníze, o kterých artist neví“? #
Neznamená to nutně: ❌ „Label ti peníze schovává.“
Mnohem přesnější je: „Jedna distribuční platforma nemusí představovat kompletní přehled všech práv a příjmů, které může tvoje hudba generovat.“
Například může existovat:
TVOJE SKLADBA
│
┌──────────────┼──────────────┐
↓ ↓ ↓
MASTER PUBLISHING LIVE / PUBLIC
│ │ │
Spotify Songwriter Radio
Apple Composer Club
YouTube Publisher Shop
│ │ │
Distributor PRO/Publisher Rights SocietyKaždý systém může mít jinou roli.
A jak je to konkrétně u MAD-HALL? #
MAD-HALL zajišťuje distribuci prostřednictvím The Orchard a podle aktuální smlouvy má umělec nárok na 100 % čistých distribučních příjmů, které MAD-HALL skutečně obdrží od The Orchard. MAD-HALL si z těchto příjmů podle smlouvy nestrhává vlastní podíl. #
Konkrétní příklad #
Představ si, že tvoje skladba začne hrát v českém rádiu. Mohou se řešit například:
1. Composition / publishing
→ odměna související s autorem skladby
2. Performer rights
→ odměna související s interpretem
3. Producer / master rights
→ odměna související s výrobcem nahrávky
A u každé z těchto vrstev může být jiný systém správy.
4. Public Performance #
Rádio není jediný způsob veřejného užití. Hudba může být používána například:
- v klubech,
- barech,
- restauracích,
- obchodech,
- na veřejných akcích,
- v dalších provozovnách.
I zde mohou vznikat odměny související s různými právy. Intergram například uvádí veřejné produkce, rozhlasové a televizní vysílání mezi způsoby užití, ze kterých vybírá příslušné odměny.
5. Live performance #
Další zásadní oblast:
- koncerty,
- festivaly,
- DJ sety,
- tour,
- klubová vystoupení,
- soukromé eventy.
Artist může dostat například: performance fee za samotné vystoupení.
Vedle toho mohou podle konkrétní situace vznikat další práva související s veřejným užitím hudby.
Takže: Honorář za vystoupení ≠ automaticky všechny možné příjmy spojené s hudbou použitou při vystoupení.
6. Sync licensing #
Tvoje hudba může být použita v:
- filmu,
- seriálu,
- reklamě,
- videohře,
- dokumentu,
- online kampani.
Například: Game studio chce použít tvůj track. To už není běžný stream. Řeší se licence k použití hudby, často označovaná jako sync licensing. A hodnota takové licence může být úplně jiná než hodnota tisíců běžných streamů.
7. Physical & Downloads #
Stále existují:
- vinyl,
- CD,
- kazety,
- digitální downloady,
- speciální edice.
A opět je zásadní: Kdo vlastní master? a Jaké jsou smluvní podmínky?
8. Merchandise #
Artist může vydělávat také prostřednictvím:
- triček,
- mikin,
- vinylů,
- plakátů,
- podepsaných edic,
- limitovaných produktů.
Tady fanoušek nekupuje pouze možnost poslouchat hudbu. Kupuje část artistovy identity a značky.
9. Direct-to-Fan #
Moderní independent artist může postupně přecházet od:
Artist → DSP → Listener
k:
Artist → Fan
Například prostřednictvím:
- subscriptions,
- exclusive music,
- unreleased tracks,
- behind-the-scenes content,
- private communities,
- early access,
- exclusive merchandise,
- fan events.
A to je přesně oblast, kterou vedle MAD-HALL distribuce vyvíjíme. K dnešnímu datu 28.8.2026 se ještě pracuje na vývoji.
10. Brand Partnerships #
Artist může vydělávat také spoluprací se značkami:
Artist × Fashion
Artist × Gaming
Artist × Music Equipment
Artist × Technology
Artist × Lifestyle
Tady už se neplatí primárně za stream nebo licenci k nahrávce, ale za hodnotu artistovy značky, obsahu a publika.
